Zkušební doba

Zkušební doba je oboustranným testem

Zkušební doba je upravena zákoníkem práce a sjednává se maximálně na 3 měsíce. Pokud zaměstnanec v této době onemocní, tak se zkušební doba prodlužuje o počet zameškaných dní.

Jak už vypovídá samotný název tohoto termínu, tak má zaměstnavatel po sjednanou dobu možnost vyzkoušet si, jestli je vybraný uchazeč o práci schopen svěřené úkoly vykonávat včas a v pořádku. Pokud se ukáže, že tomu tak není, může zaměstnavatel v této době ukončit pracovní poměr, a to bez dalších závazků.

Zkušební doba může skončit ze dne na den

To samé samozřejmě platí i pro druhou stranu. Jestliže není zaměstnanec s čímkoli spokojen nebo si po tuto dobu najde jiné zaměstnání, může skončit zkušební doba prakticky ze dne na den. Bez nároků na odstupné, které náleží zaměstnanci v případě, že se s ním rozhodne zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr až po uplynutí zkušební doby.

Zkušební dobu je možné sjednat na libovolný počet měsíci či týdnů, toto období však nesmí přesahovat podle zákoníku práce 3 měsíce. Zkušební doba se obvykle sjednává v každém zaměstnání. Lhostejno, jestli se jedná o dělnickou či „intelektuální“ profesi.

V posledních měsících se ale vedly diskuze, že by bylo např. Možné pro vysoké manažerské funkce navýšit zkušební dobu až na 6 měsíců. V novele zákoníku práce se však nakonec tato úprava neobjevila.