Pracovní smlouva

Pracovní smlouva: Upravuje ji zákoník práce

Pracovní smlouva je základním dokumentem každého pracovně-právního vztahu a řídí se zákoníkem práce.

Základní náležitosti, jako je druh vykonávané práce, místo výkonu práce a den nástupu do zaměstnání, by měly být součástí každé takové písemně uzavřené smlouvy. Dále by měla pracovní smlouva obsahovat informace o výši platu a sjednání zkušební lhůty. V ostatních částech pracovní smlouvy zaměstanavatel samozřejmě může přidat další dodatky, které odpovídají konkrétní nabízené pracovní pozici a poskytovateli zaměstnání.

Pracovní smlouva: Sjednává se na dobu určitou i neurčitou

Zákoník práce říká, že zkušební lhůta by měla trvat nejvýše po dobu tří měsíců. Po tuto dobu mohoz zaměstnavatel i zaměstnanec bez dalších závazků pracovně-právní vztah ukončit. Zaměstanec nemá v takovém případě nárok na odstupné, ale může zase opustit pracovní místo prakticky ze dne na den.

Pracovní smlouva by měla rovněž zahrnovat výpovědní lhůtu, která je dle zákoníku práce stanovena na nejméně 2 měsíce.

Ve většině případů je uzavírána pracovní smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na dobu neurčitou, stejně tak ale lze uzavřit pracovní vztah na dobu určitou (např. zástup za zaměstnance na mateřské dovolené či projekt, jehož trvání je časově omezeno atd.).

Ve zkratce řečeno, pracovní smlouva upravuje práva a povinnosti pro zaměstnavatele i zaměstnance. Pokud se rozhodne jedna či druhá strana své závazky z jakohokoli důvodu neplnit, má poškozená strana naději na nápravu vzniklého stavu. Bez takto uzavřené smlouvy je velmi složité se svých práv domoci, a to platí pro obě strany bez rozdílu.